Tag Archives : vzpomínky

dětský retro hrneček

Dětské retro hrnečky


Dětské retro hrnečky… „Pamatuji si na něj, také jsem ho měla…“ „Jé, my máme talířek a dcera ho moc ráda používá!!!“ „Ten byl můj, u babičky…“ „Já v něm mívám vodu, když maluju…:)“  „Babička ho má stále v kredenci…“ „Ten jsme měli! Je krásný!“ Takové a podobné komentáře se objevovaly snad pokaždé, když jsem ve svém retro obchůdku vystavila další starý dětský hrníček… Tahle obyčejná…

číst dál »

7 polozapomenutých večerníčků


Bob a Bobek, Mach a Šebestová nebo Maxipes Fík – to jsou večerníčky, které ve své oblíbenosti přežily dodnes. Ale řada kdysi populárních večerníčků je dnes téměř zapomenuta. Který byl váš oblíbený? Slavný lovec Pampalini Slavný lovec, který nikdy nic pořádného neulovil. Soptík Italský seriál o dráčkovi, který chtěl být požárníkem. Pohádky ovčí babičky Černobílý večerníček namluvila Jiřina Bohdalová. Saturninova dobrodružství Francouzský večerníček…

číst dál »

7+1 černobílých dní


Na facebooku mi dorazila výzva v tomto znění: Sedm dní. Sedm B & W fotek mého života. Žádní lidé. Žádné vysvětlení. Výzva někoho nového každý den. A tak jsem se do toho pustila. Nebylo to až tak snadné, při focení jsem vždy přemýšlela, co nějakým způsobem můj den charakterizuje. Byly to dny v zásadě obyčejné. Vznikla série sedmi fotek a pak ještě jedna na…

číst dál »

Vzpomínka na vesnickou dvojtřídku


Do školy ve vesnici u Zlína, kde jsme bydleli pět let, jsem nastoupila v pěti letech. Ačkoliv jsem se narodila v silném ročníku, ve vesnické škole byl dětí nedostatek. A tak se soudružka ředitelka zeptala mojí matky, zda by mne nechtěla dát do školy dřív, aby tu první třídu mohli otevřít. Už jsem uměla číst, ve školce jsem se kousala nudou a psycholog v poradně usoudil,…

číst dál »

10 hnusných jídel, ze kterých se mi v dětství zvedal kufr


U nás doma se muselo dojíst vše, co jste dostali na talíř. A v jídelně na to samé dohlížely ostřížím zrakem dozorující učitelky. Nebylo tak úniku před jídly, ze kterých se mi zvedal žaludek. Tady je seznam hnusných jídel mého dětství. Předesílám, že celkově moje rodiče vaří skvěle a většinu těchto blafů znám ze školní vývařovny. Buchtičky se šodó Začnu tímto u většiny lidí oblíbeným…

číst dál »

Vzpomínka na dědu z Košíř


Letní ráno na chatě. Čerstvě nasbírané houby. Plynový vařič. Černý kafe. Zapálená cigareta. Děda se tiše pohyboval po kuchyňce, kde jsem spala na široké lavici s molitanem. Pískající konvice. Cinkání nádobí. Krájení chleba na prkýnku. Děda vstával dávno před tím, než jsme se my ostatní probrali. Odcházel na svá tajná naleziště vždycky sám a přinášel košík hub i v letech, kdy „nerostly“. Osamělý houbař.…

číst dál »

Jak se platí za spontánnost


Mám dospívající dceru. A jak už to u dívek tohoto věku bývá, mívá na adresu své matky poněkud skeptické poznámky. Mimo jiné jsem prý „málo spontánní“. Pominu nyní fakt, že nedostatek spontánnosti je mi vytýkán především ve chvílích, kdy na její žádost o povolení nějaké aktivity (jako zdejchnout se na celou sobotu a podobně) nereaguji okamžitým „ano, jistě zlato, a tady máš pět stovek, ať nejdeš…

číst dál »

Poněkud netradiční vánoční večeře


Když jsem vyrůstala, muselo být na Štědrý večer na stole třináct chodů. Ten zvyk si přinesla moje matka ze své rodiny, kam toto hospodyňkovské šílenství zatáhla její matka, která vyrostla ve Francii jako dítě italských rodičů. Poté, co jsem se vdala, jsem se rozhodla, že se s něčím takovým, kvůli čemu se u nás doma vyšilovalo tři dny předem a pak ještě na…

číst dál »

Co udělali moji rodiče správně?


Velice často se setkávám s tím, že lidé mluví o tom, co se jejich rodičům nepovedlo, jak jim ublížili nebo co se snaží u svých dětí dělat raději jinak. Někdy jsou to dokonce velice smutné příběhy. I já bych zvládla dát dohromady seznam toho, co bych mohla rodičům vyčítat. Na druhou stranu, většina rodičů (vynecháme-li případy, kdy rodiče děti týrají), udělala alespoň něco správně – a napadlo…

číst dál »

Vzpomínka na pratetu Maryšu


Před pár lety mi připadl nelehký úkol – za naši rodinu promluvit na pohřbu mojí pratety. Jmenovala se Marie Zlámalová a byla to středoškolská učitelka češtiny, francouzštiny a latiny na gymnáziu v Chomutově. Celý život zápasila s velice špatným zrakem. V posledním desetiletí svého života neviděla téměř vůbec a trpěla demencí. Zemřela ve vysokém věku; neměla děti, ale pohřební síň byla plná lidí, jejichž život ovlivnila. …

číst dál »