26 Led Jak se vypořádat s reptáním
Každý rok u nás doma slavíme Díkůvzdání, které je pro mne příležitostí si hlouběji uvědomit, za co jsem ve svém životě vděčná. V té souvislosti jsem se zamýšlela nad protipólem vděčnosti – reptáním.
Kdo mne zná osobně, ví, že jsem dost kritický člověk. To samo o sobě nemusí být špatné, souvisí to se schopností analyzovat a efektivně se rozhodovat. Reptání je spíše o neustálém stěžování si bez toho, že bychom byli schopni vidět i světlé stránky. Když na něco neustále reptáme a fňukáme, utvrzujeme se ve svém neštěstí a těžko pak vidíme nějaké řešení.
V čem všem nás reptání může ničit?
1. Stane se z toho zvyk
Neustále si stěžovat je mnohem snazší, než se snažit se situací něco udělat. Čím více se navíc soustředíme na negativní věci, tím více si jich všímáme. Stane se z toho zlozvyk hraničící se závislostí.
2. Věci vypadají horší, než jsou
V každé situaci můžeme najít problémy – něco nefunguje, někdo se k nám nechová hezky, něco nás štve. Pokud stále na tyto věci reptáme, nejsme schopní vnímat ve svém životě to hezké. Nakonec je vše problém, všichni kolem jsou na nás „zlí“ a nikdo nás nechápe. Dost smutný život. A přitom úplně zbytečně.
3. Lezete druhým na nervy
Každý chápe, že si ten druhý potřebuje občas postěžovat. Ale pokud od vás nic jiného neslyší, začnete mu lézt dost na nervy. Nikdo nechce neustále poslouchat nějaké fňukání. Neustálé nadávání ničí vztahy.
4. Působí rozdělení
Tam, kde se stane reptání normou, se brzo vytvoří různé kliky a partičky. Ti nadávají na to, ti zas na ono… A najít společnou řeč je pak čím dál tím těžší.
5. Vede to k pasivitě
Pokud je všechno tak strašné, tak proč se vůbec nějak namáhat to zlepšit? Reptání vede k pasivitě jak vás, tak lidi ve vaší blízkosti. Zabíjí kreativitu, dusí nápady – stejně to přece nebude fungovat…
6. Není to zdravé
Řada výzkumů ukazuje na to, že ti, co se vypořádají ve svém životě s reptáním a jsou schopni vidět věci pozitivně, žijí déle, jsou zdravější, více si užívají života, mají víc přátel a jsou úspěšnější v práci.
Jak se vypořádat s reptáním?
Znamená to, že nikdy nemáme mít negativní emoce a nemůžeme si nikdy postěžovat? To rozhodně ne, obojí je zcela přirozené. Nemusíme se ale v reptání utopit. Místo toho se můžeme odrazit ode dna a učit se vděčnosti v každé situaci. Nikdo jiný to za nás neudělá. A co nám v tom může pomoci?
1. Pokud si chcete na něco stěžovat, řešte konkrétní věc.
Když ji sdělíte tomu, koho se to týká, netahejte do toho všechny své křivdy za posledních dvacet let. A pak to nemusíte vykládat každému na potkání.
2. Držte se pravidla „aspoň“.
Tohle pravidlo držíme v naší rodině. Snažíme se najít na každé situaci něco pozitivního. Vlak má zpoždění? Aspoň jsem měla čas přečíst si kus knížky. Zabloudila jsem v cizím městě? Aspoň jsem si ho lépe prohlédla. Prudí mě šéf? Aspoň, že kolegyně jsou prima. Vždycky se dá najít nějaké „aspoň“ 😉
3. Najděte si čas na ztišení.
Když totiž ztišíme svou mysl, máme pak více trpělivosti s nepříjemnostmi všedního dne. Projděte se, uvařte si čaj, napusťte si vanu, modlete se, zaběhejte si… zkrátka dělejte cokoliv, co vám provětrá mozek.
4. Neignorujte negativní pocity.
Vyventilujte je s někým blízkým. A pak se s nimi rozlučte (s těmi negativními emocemi pochopitelně :)).
5. Nesuďme, abychom nebyli souzeni.
Připadá vám, že se někdo chová divně? Možná k tomu má nějaké důvody, kterým nerozumím.
6. Pečujte o sebe.
Stres je jedním z hlavních důvodů, proč klesáme na mysli a neustále si stěžujeme. Dostatečný odpočinek, zdravé jídlo a pohyb dělají divy.
7. Buďte vděční.
Každý den si zapište nebo někomu povězte, co se vám ten den podařilo, co hezkého vás potkalo, co vás potěšilo. Vždycky je za co děkovat Bohu.
8. Dělejte to, co vám dělá radost.
Štve vás například dlouhodobě práce, kterou děláte? Reptání v tom asi nic nezmění. Možná by bylo lepší změnit práci.
A co na to Bible?
Nakonec pár biblických textů k zamyšlení… třeba při vašem nejbližším ztišení…