Věci, které neříkat nezadaným

Křesťanství se točí kolem muže, který byl svobodný třicátník, přesto v církvi často vzniká dojem, že kdo není ženatý/vdaná, jako by snad ani nežil.

Já vím, je to ode mne drzost – psát článek o nezadaných, když jsem se vdala v devatenácti. Na svou obhajobu tedy uvádím, že během let naším životem prošla řada svobodných bratrů a sester, se kterými jsme šli kus cesty. Toto je článek pro ně a řadu dalších, kteří musí čelit hloupým poznámkám a otázkám. Děkuji tímto všem, kteří mi poslali náměty k tomuto článku, některé z nich zde přímo ocituji.

Jedna paní ze sboru mi poslala odkaz na křesťanskou seznamku, kde „vše dělají v počestnosti“ a že se za mě modlí, „abych už také našla toho, koho pro mě Pán má“. Bylo to v době, kdy mě ani nenapadlo přemýšlet, jestli nejsem sama náhodou nespokojená, a dost mě naštvalo, že zralá sestra ze sboru má pocit, že žiju méněcenný život.

To je mi líto…

To, že je někdo nezadaný, není důvod mu vyjadřovat upřímnou soustrast. Jsou jistě nezadaní, kteří by raději byli ve vztahu, ale být single skutečně není smrtelná diagnóza. Proč předpokládat, že dotyčný nemůže být šťastný a spokojený se svým životem tak, jak je?

„Podívej na ….., ten už má 4 děti, a co ty?“

Proč jsi pořád svobodný/á?

A co vlastně čekáte za odpověď? Protože myslím jen na kariéru? Protože jsem naprosto neschopná najít si chlapa? Nejspíš jsem hnusnej a tak mě žádná nechce?

Moc nerozumím tomu, proč by svobodní měli být připraveni na takovou otázku vůbec odpovídat. Ptáme se snad někoho „Proč ses vůbec ženil?“

„Jsi ještě mladá, dočkáš se.“ Je mi přes čtyřicet, ale vypadám mnohem na míň.

Ale jsi tak hezká… nechápu, že ještě nikoho nemáš

Takže pokud hezká holka nemá kluka, znamená to automaticky, že je nějak „vadná“? A  ne tak „hezké“ se už vůbec nemají co divit, že o ně nikdo nestojí? Nebo jak jinak lze takovému komentáři rozumět?

„Nesmíš být tak vybíravý.“

„To je tím, že jsi takový sobec, kdybys nemyslel pořád jen na sebe…“

Využij tento čas k tomu, abys na sobě pracoval/a

Ano, jsem pro, aby ně sobě lidé pracovali. Ať už jsou svobodní, ženatí, vdané, staří či mladí. Opakovat tuto radu pouze svobodným mi připadá poněkud alibistické. Upřímně, co takhle raději soustředit se na to, jak na sobě pracuji já?

„Máš to těžký, protože je v církvi víc žen, tak je jasné, že některé zůstanou na ocet.“

Máš Ježíše, ten naplní tvé potřeby

Je pravda, že Ježíš je naším zdrojem, tím, kdo nám rozumí, tím, kdo naplňuje naše potřeby. Na druhou stranu, jsme stvořeni jako vztahové bytosti a není dobře člověku samotnému. Pro řadu svobodných je těžké, že jim „ten druhý“ v životě chybí, a taková „útěcha“ jim nijak nepomáhá. Naopak v nich můžete způsobit pocity viny, že asi málo spoléhají na Ježíše.

„Aspoň máš čas na to cestování, to já nemůžu jet nikam.“

Nemůžeš rozumět vztahům

Je pravda, že pro rady do manželství si lidé většinou raději zajdou za někým, kdo v něm sám žije. Na druhou stranu, apoštol Pavel klidně lidem radil i v těchto otázkách. Navíc singles nežijí ve vzduchoprázdnu. Vědí, co to je přátelství, loajalita, vzájemná podpora, blízkost. Možná vám někdy poradí něco nepoužitelného, ale jindy vás mohou překvapit pohledem zvenčí.

„Neboj. Někdo na tebe určitě čeká a až se vdáš, budeš litovat, že nejsi svobodná.“

 Jednou se vdáš/oženíš, Bůh ti někoho připravil

Variantou je: Až budeš připravený/á, Bůh ti někoho pošle. Problém je s tím, že to zkrátka není pravda. Vždycky budou lidé, kteří se nikdy neožení či nevdají. Bible nikde nezaslibuje všem manželství a ani se v ní netvrdí, že jen v manželství může být člověk šťastný. Nevytvářejme proto falešný dojem, že s manželstvím náš život stojí a padá.

„Tak já ti někoho dohodim, chceš?“

Závěrem

Představte si, že svobodní žijí i jinými věcmi, než jen hledáním vztahů. Je spousta témat, o kterých by si s vámi rádi popovídali – o svých přáních, oblíbených filmech, plánech do budoucna, práci, politice… Řada z nich ocení, když jim uděláte místo ve svém životě, zajdete s nimi do divadla či na kafe, pozvete je k sobě domů na oběd. Můžete jim pomoci zažít, že bez ohledu na to, zda sami mají rodinu, jsou součástí velké Boží rodiny.

komentářů 21

  • Vašek 21/09/2016 at 13:24

    Článek dobrej, škoda že v něm je zakomponovaný to křesťanství 😀 To je tak jediný co mi na tom vadí…ale ty otázky jsou trefný a i argumentace 🙂

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 21/09/2016 at 13:28

      Tak jelikož jsem křesťanka a řada mých čtenářů také, tak se to samozřejmě do článku promítne 🙂 Řada těch věcí je ovšem myslím obecně platná.

      Odpovědět
      • Pavel 21/09/2016 at 23:20

        Dobrý článek a já jako křesťan, jsem rád, že se za to nestydíš a píšeš i o Ježíši. Jen tak dál, dobrá práce 🙂

        Odpovědět
        • Ráchel Bícová 22/09/2016 at 06:28

          Tak já moc ani nevím, jak bych od sebe odpárala, kdo jsem a čemu věřím.

          Odpovědět
    • Honza 22/09/2016 at 04:55

      Proč by vám to mělo vadit? Neříkám, že já nějak musim různá náboženství, ale rozhodně člověk musí být tolerantní a nejen to – musí to respektovat. Nikdo vám Vašku článek necpe, prostě to jste neměl psát. To je jako kdybych, například, na potkání všem lidem s obarvenými vlasy říkal, že mi to vadí. Akorát bych se ztrapňoval..

      Odpovědět
      • Ráchel Bícová 22/09/2016 at 06:31

        Je fakt, že si neumím představit komentovat článek „hezký, jen mi v tom vadí ten váš ateismus“ 🙂 Ale asi měl potřebu vyjádřit, že ač se mu článek líbí, tohle tam jemu osobně nesedí. Ovšem někteří lidé, jak vidí článek zavánějící křesťanstvím, nejsou schopni vidět ani to, co by si z toho pro sebe mohli vzít, takže za mě dobrý 🙂

        Odpovědět
    • Olin 22/09/2016 at 17:27

      Mně náhodou přijde zábavný, že někomu vadí křesťanství. Už proto není dobrý ho zamlčovat, pokud křesťanem jednou jsem.

      Odpovědět
      • Ráchel Bícová 22/09/2016 at 18:06

        Tak i tak se to dá brát 🙂

        Odpovědět
  • Klára 22/09/2016 at 13:13

    …pěkný článek. A co teprv ti, kteří jsou sice sezdáni již několik let, ale nemají děti i když je chtějí. Je to pak utrpení navštěvovat společenství a poslouchat otázky, rady, sledovat útrpné pohledy…:/

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 22/09/2016 at 13:24

      Vidíte, zrovna včera jsem o tom uvažovala, že by stálo časem napsat článek o tom, co není vhodné říkat bezdětným párům. Díky za postrčení!

      Odpovědět
      • Pavla 22/09/2016 at 20:15

        Přesně to mě u clanku napadlo také – je to kapitola sama o sobě… Mnohé matky se k bezdětným ženám chovají jako k méněcenným, jako by si snad člověk mohl dítě pořídit podobné jako nábytek či lednici. A nikdo, kdo na dítě delší dobu nečekal, nepochopí, jak to bezdětný parum drásá srdce.

        Odpovědět
        • Ráchel Bícová 22/09/2016 at 21:20

          Je to skutečně bolestivé téma a určitě se tu, i vzhledem k několika ohlasům v tomto smyslu, objeví.

          Odpovědět
  • Vláďa Krcek 24/09/2016 at 19:36

    Rachel jsi kádr! Diky

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 25/09/2016 at 11:44

      😀 díky

      Odpovědět
  • Anička Maláčová 25/09/2016 at 12:22

    Bomba článek! Mám svobodný sourozence, aspoň se neztrapním:-) Díky!

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 25/09/2016 at 12:51

      Prima 🙂 Já myslím, že v zásadě stačí obyčejná lidská ohleduplnost.

      Odpovědět
  • Věci, které neříkat bezdětným – mezi řečí 13/10/2016 at 17:55

    […] nedávném článku Věci, které neříkat nezadaným, jsem se věnovala skutečně nepříjemným komentářům, které si svobodní občas vyslechnou. […]

    Odpovědět
  • Markéta 08/11/2016 at 17:39

    Ano, takové věci slýchám.. asi nejvíc mě vytáčí, když mi moje vrstevnice vykládají, jak já se mám, protože je život v manželství a s dětmi náročný. Vím, že snadné to není, ale to přeci neznamená, že kvůli tomu budu ráda, že jsem sama. Myslím, že někdy je pro ty vdané kamarádky obtížné se vžít do mé situace.
    A moje perské kamarádky se ptají, jakto, že mě nikdo nechtěl, že nikdo nepřišel na námluvy, zvláště mezi Afghánci je to nemyslitelné, aby člověk kolem třiceti nebyl v manželství. Pak je ale smutné, když některé z afgh. žen říkají, že je to dobře, a ať se nevdávám, protože by mě manžel mlátil…

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 08/11/2016 at 18:16

      Řekla bych, že vdané ženy takové věci často říkají proto, aby vám přiblížily, že obě varianty (s rodinou i bez) mají své těžkosti. Ale naprosto chápu, že vám to nijak nepomáhá. Díky také za postřeh týkající se jiné kultury. My s manželem jsme měli v USA na škole, kde nás studovala řada mezinárodních studentů, řadu zajímavých rozhovorů s lidmi, kteří žili v domluveném manželství nebo počítali s tím, že v takovém jednou žít budou. Bylo to pro nás do té doby nepředstavitelné a tohle nám přiblížilo, že přístup může být opravdu různý a nemusí být nutně horší či lepší.

      Odpovědět
  • 6 vlastností dobrých přátel – mezi řečí 11/12/2016 at 13:36

    […] Věci, které neříkat nezadaným […]

    Odpovědět
  • 8 mýtů o přátelství – mezi řečí 19/01/2017 at 21:45

    […] Věci, které neříkat nezadaným […]

    Odpovědět

přidat komentář