Svatba v prvorepublikovém stylu

„Rádi bychom elegantní svatbu s přátelskou atmosférou, na které se hosté i my budeme cítit příjemně. Obřad by měl být více formální, slavnostní, následná oslava už uvolněnější. Chtěli bychom, aby v naší svatbě byla i trocha vtipu, s odkazy na první republiku. Chceme vkusnou výzdobu, která podtrhne atmosféru místa a události, ale nebude přehnaná.“

Tak takto jsem naformulovala základní koncept svatby po první schůzce s Noemi a Honzou. Tentokrát jsem měla na starost jen výzdobu. Svatba se konala v nádherném kostele Českobratrské církve evangelické v Nymburce a na přilehlé zahradě pak probíhala následná oslava.

Příprava byla důkladná. S nevěstou jsem se dohodla, že hlavním motivem venkovní výzdoby bude papírová krajka. Z té byly vyrobeny kilometry… no dobře, tak desítky metrů girland.

Krajkový motiv se objevil také na květináčcích s květinami na jídelních stolech, v podobě kulatých háčkovaných ubrusů z rodinné výbavy a na velkém, mezi stromy nataženém přehozu krajkovými vsadkami.

Za hlavní květinu do výzdoby jsme s Noemi vybraly bílé růže a „krajkovou“ gypsophilu neboli nevěstin závoj.

Z krajky byl také vrchní díl Noemčiných svatebních šatů, které si nechala ušít u osvědčené návrhářky Lusindy – stejně, jako moje podzimní nevěsta Johanka. Výsledek byl něžný a elegantní. Šaty měly vlečku a byly doplněny dlouhým závojem, což se do kostela opravdu hodí.

Kytici jsem se snoubenci domluvila ve svém oblíbeném květinářství My living – My garden. Nevěstiny vysněné pomněnky už bohužel v červnu nejsou k mání, přesto floristka vykouzlila nádhernou bílo-modrou kytici.

Pro výzdobu kostela jsem se rozhodla držet se bílé barvy, cokoliv jiného by zbytečně odvádělo pozornost. Na všech lavicích v byly navázány dlouhé, středně široké stuhy. Právě délka dodává výsledku elegantní vyznění.

Na kazatelně byl připevněn deset metrů dlouhý baldachýn, který vytvořil nepřehlédnutelný „wow“ efekt.

 

Na stůl Páně jsem pak umístila parter s bílých velkokvětých růží a gypsy. Z té byly také věnečky na hlavách družiček.

Bohužel nemám žádné fotografie květinové výzdoby na jídelních stolech, ale ostatní detaily vám ukázat mohu. Girlandy, kam se podíváš…

Před vchodem byly dvě voňavé keříkové růže – poté, co posloužily jako výzdoba, je novomanželé věnovali svým rodičům.

V zahradě jsem vytvořila prvorepublikový koutek s psacím strojem, kde mohli hosté psát novomanželům svá přání.

Koutek byl zastíněn již zmíněnou rodinnou památkou…

… a na stromech kolem byly rozvěšeny staré rodinné svatební fotografie jak z rodiny nevěsty, tak ženicha.

Prvorepublikový styl doladil veterán značky Praga. Sloužil jako dopravní prostředek novomanželů a spolu s rekvizitami (paraplíčko, klobouky…) také jako dekorace ve „fotokoutku“. A řidič byl též vskutku stylový!

Nevěstě a ženichovi to slušelo…

… a oba přímo zářili štěstím. A tak to má být.

Credits 

Děkuji Noemi a Honzovi za svolení použít pro tento článek jejich svatební fotografie. Slušelo vám to v ten slunný den převelice… ať máte slunce nad hlavou a vítr v zádech i nadále!

šaty / Lusinda

fotografie / Kristy Sutherland

květiny / My living – My garden

 

žádné komentáře

přidat komentář