Rodič introvert, dítě extrovert. Návod k přežití.

Tématy Jací jsou introvertiJak vychovávat introvertní dítě jsem se na tomto blogu již zabývala.

Ale co když se sejde extrovertní dítě s introvertním rodičem? Je to váš případ? Nesnášíte dětské oslavy narozenin? Na lavičce v parku zaboříte nos do knížky, hlavně aby vás neoslovilo nějaké cizí dítě či dokonce (!) rodič? Nebaví vás podesáté odpovídat na tu samou otázku?

Tady je pár tipů na to, jak to můžete přežít a zachovat si zdravý rozum (aspoň trochu 🙂 ).

Díky všem, kdo do tohoto článku přispěli svými zkušenostmi.

Dejte vině vale!

Nemá smysl se cítit provinile za to, že jste takoví, jací jste. Barvu očí jste si nevybrali a to, že jste introverti, také ne. Když potřebujete čas o samotě, neznamená to, že jste sobečtí.

Rozděl a panuj

Pokud je druhý rodič extrovert, rozdělte si podle toho práci. Například když potřebujete načerpat sílu o samotě, jděte třeba prát prádlo nebo vyklízet myčku, zatímco ten druhý zabaví děti. Vyčistíte si hlavu a k tomu uděláte kus práce. Podobně pokud budete organizovat dětskou párty, nechte přípravu her na tom z vás, který je více extrovertní.

Dělejte spolu věci, které vás těší oba

Jít s dětmi na pouť na kolotoče bude pro vás nejspíš noční můra. O to můžete raději poprosit třeba extrovertní tetičku, která tam děti vezme s nadšením. Ale vlézt si do postele a společně si číst, to už může být mnohem příjemnější. Vyhledávejte zkrátka společné aktivity, které jsou příjemné pro obě strany.

Nechte ho vyřádit se s jinými lidmi

Hledejte pro své dítě možnosti se vyřádit s jinými lidmi – ať už dětmi, dospělými či širší rodinou. Nemusíte ho neustále zabavovat jenom vy.

„Jsem hrozně stydlivá, uzavřená, hlavu bych nejraději schovala mezi ramena. Nejmladší dcera je od mala „střed vesmíru“. Vlezeme do metra a už hledá oční kontakt. Kdo si ji všimne, je ztracen! Hned začne laškovat – je jedno, jestli s puberťákem, babičkou, nebo bezdomovcem. Prostě se chce bavit. Občas už ji posílám sednout si a sama radši stojím opodál.“

Vstaňte dřív

Pokud to zvládnete, vstaňte o hodinu dřív. Tak získáte mít klidný začátek dne v tichém bytě. Přiznání: nikdy bych dobrovolně nevstala o hodinu dřív 🙂 

Naučte dítě, aby vám dalo prostor

Učte postupně dítě, aby respektovalo, že potřebujete mít čas o samotě. Vysvětlete mu svou potřebu odpočinku. Naučte je, aby se zabavily samy – ze začátku aspoň pět minut a postupně přidávejte.

Využijte jeho extroverze

Stydíte se zeptat na cestu? Nechte vaše dítě, ať se zeptá ono. Nemáte rádi přespultový prodej? Zaúkolujte dítě. A až bude větší, může s přehledem vyřizovat reklamace!

„U dcery jsem občas trpěla, měla potřebu všechno a všechny nahlas komentovat, zvlášť vyzdvihovat jejich nedostatky. Na druhou stranu jsem ji taky posílala, ať za mě vyřídí, na co stačí. A brala jsem to jako možnost naučit se chápat lidi s jinou povahou.“

Zapojte ho do… čehokoliv kolektivního

Ideální je v tomto směru týmový sport – dítěti se tak dostává interakcí, které potřebuje. Vy můžete povzbuzovat zpovzdálí. Nebo posílejte dítě do turistického oddílu, kde si najde kamarády… a bude odjíždět na víkendové výpravy (ten klid!). A nebo zkuste dramaťák, pěvecký sbor….

„Vyhovuje mi, že se zapojí do kolektivu, že je nemusím tlačit do vyzkoušení čehokoliv, aktivity i různé kolektivy vítají s nadšením.“

Vybudujte si bunkr

Ano, čtete dobře. Bunkr. Nebo doupě. Nebo schovávačku.

Stačí deky, polštáře, knížky, kus látky jako závěsy… Můžete přidat i světelný řetěz, baterky a podobně. Děti tam mohou trávit svůj „polední klid“ – a vy budete mít svatý klid.

I když koneckonců… můžete si tam někdy zalézt i vy! Schválně, jestli vás děti najdou…

Jděte se projít

Je doma moc velký randál? Jděte ven na procházku. Pokud máte psa, může být pro vás venčení skvělou výmluvou.

Řekněte si o pomoc

Nemusíte totiž zvládnout všechno sami. Není nic špatného o tom svěřit dítě také někomu jinému.

Odpočívejte tak, jak je vám příjemné

„Měli byste si někdy někam vyrazit!“ Někdy mají příbuzní a přátelé představu, že nám nejvíce pomohou tím, že pohlídají děti, abychom mohli jít někam ven. Pokud ale ve skutečnosti zrovna nikam jít nechcete, raději byste se váleli doma, objednali si pizzu a koukali na film… dejte to najevo a odvezte místo toho děti k nim.

Pište si deník

Řada introvertů si píše deník, protože jim to pomáhá uvolnit stres. Zkuste si najít každý den chvíli na psaní. Uvařte si k tomu čaj nebo kafe, zachumlejte se do postele nebo si dejte nohy na stůl – jak je libo. A rozdejte dětem jejich vlastní bloky, tužky, pastelky a nálepky, aby mezitím nakreslily či napsaly svůj vlastní deníkový zápis.

Krok za krokem

Můžete si přečíst hromadu rad o tom, jak si vytvořit doma pohodu – a přesto budete každý den prožívat chvíle, kdy vám bude připadat, že vám přeskočí. V tu chvíli si řekněte: „Vyměním teď tuhle jednu plínu.“ „Teď jenom namažu svačinu.“ nebo „Teď mu obleču bundu.“ Zkrátka, dávkujte si to krok za krokem. A přinejhorším se vždycky můžete zamknout na záchodě!

Závěrem

Zkuste využít některé z tipů článku a dejte vědět, nakolik zabraly. A také se v komentářích podělte o svoje vlastní vychytávky. A nebojte – jednou děti vypadnou z domu… a doma bude zase TICHO… 🙂

žádné komentáře

přidat komentář



This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.