Raz, dva, tři

Film založený na maďarské jednoaktovce Egy, kettő, három od Ference Molnára natočil americký režisér a scénárista Billy Wilder. Třeskutá komedie vás téměř nenechá vydechnout, Billy Wilder si totiž předsevzal, že natočí „nejrychlejší film všech dob“. Snímek tak nemá žádné pauzy na sraz dva trimích, místo toho se žene nezadržitelně vpřed. Raz, dva, tři jsme si poprvé pustili jednou o Silvestru a ačkoliv děti nejprve mručely, co je to za vykopávku, brzy se nechaly skutečně vtipným snímkem strhnout.

Základní zápletka se točí kolem ambiciózního zástupce firmy Coca Cola McNamary (James Cagney), který má na starosti obchody v Západním Německu. Jeho kariéra je po neúspěchu na Středním Východě poněkud nahnutá. Když tedy dostane z USA zprávu od svého nařízeného, že se má postarat o jeho sedmnáctiletou dceru Scarlett (Pamela Tiffin), která právě přijíždí do Berlína, musí udělat vše pro to, aby uspěl a šéf byl spokojen. Jižanskou krásku Scarlett (mmch perfektní jméno) ovšem nenapadne nic lepšího, než se vdát za jakéhosi Otta (Horst Buchholz), přesvědčeného mladého komunistu z Východního Berlína. Když se ještě ke všemu rozhodnou odstěhovat do Moskvy a zároveň se do Berlína blíží Scarlettiny rodiče, musí McNamara udělat vše pro to, aby zachránil situaci a tedy i svou práci. Je potřeba Otta proměnit z radikála na aristokratického kapitalistu…

Komedie se strefuje do amerického kolonialismu, symbolizovaným právě  Coca-Colou, jižanských společenských konvencí, ruské představy o spolupráci („Kubánci nám dodávají doutníky, my jim rakety“) či železné opony. Musím přiznat, že v tom všem smíchu jsou i okamžiky, kdy mne trochu mrazí – protože vždycky to tehdy až taková sranda nebyla.

One_two_three43

Natáčení filmu v srpnu 1961 přerušila stavba Berlínské zdi, která vyrostla během několika dní. Muselo být proto přesunuto do Mnichova. Billy Wilder, autor skvělých snímků jako je Sabrina (1954), Někdo to rád horké (1959), či Nebožtíci přejí lásce (1972) zvolil do hlavní role nešťastného obchoďáka Jamese Cagneyho, který je skutečným tahounem této ztřeštěné komedie. S Horstem Buchholzem, jedním ze Sedmi statečných, si zrovna nesedli, na filmu to ale není znát ani v nejmenším.

Zajímavostí je, že film byl až do roku 1986 zakázán ve Finsku z důvodu obav zhoršení již tak napjatých vztahů se Sovětským svazem.

Snadné to neměl ani plakát. Saul Bass, grafik, držitel několika Oskarů, autor řady filmových plakátů a slavných korporátních log, původně navrhl variantu, na které byla stylizovaná americká vlajka, zapíchnutá do lahve od Coca-Coly. Kvůli sporům s Coca-Colou ohledně copyrightu však nemohl být plakát použit a na náhradním je žena se třemi balónky – které hrají ve filmu důležitou roli.

S pár historickými vysvětlivkami je film vhodný i pro starší děti. Jako ideální občerstvení doporučuji plechovky Coca-coly a hromadu popcornu.

žádné komentáře

přidat komentář