Poněkud netradiční vánoční večeře

Když jsem vyrůstala, muselo být na Štědrý večer na stole třináct chodů. Ten zvyk si přinesla moje matka ze své rodiny, kam toto hospodyňkovské šílenství zatáhla její matka, která vyrostla ve Francii jako dítě italských rodičů.

Poté, co jsem se vdala, jsem se rozhodla, že se s něčím takovým, kvůli čemu se u nás doma vyšilovalo tři dny předem a pak ještě na Štědrý den, kdy jsem musela stát fronty na veku a další delikatesy, a na konci toho všeho jsme byli všichni přežraní, nehodlám crcat, protože Vánoce mají být přece svátky klidu a míru a tak podobně. Mám takové podezření, že moje matka to považuje za čirou lenost, ale s tím dokážu žít.

Navíc děti ani já nemáme rádi ani kapra, ani bramborový salát – a i muž se bez obojího v klidu obejde – takže se během let naše vánoční menu ustálilo na dvou až třech malých předkrmech následovaných lososem s kaší. Přežraní býváme i tak. Nic z toho nevyžaduje složité přípravy, což oceňuji i vzhledem k tomu, že jdeme vždy na Štědrý den dopoledne na bohoslužby.

Stejně to bylo i letos, a když jsme přišli domů, byt jsem po návratu hezky provoněla jablečným svařákem, průběžně jsem kapku hystericky honila děti, ať už laskavě doklidí ten binec, no a pak že si pustíme pohádku a já u toho budu mazat linecké. Ano, já vím, mělo být namazané již před pár dny, aby se uleželo, ale holt se to nestihlo. Otevřela jsem pro tento účel zakoupené dvě rybízové marmelády bez zrníček, takže na linecké ideál, měly být děsně dobré, zaručené bio-eko, objednala jsem si je asi před měsícem. OBĚ byly plesnivé. Naštěstí jsem vyhrabala ve špajzu jakousi lesní směs, kterou nám přinesla švagrová. Ta pracuje v Charitě, a že jim kdosi daroval zásoby a nevědí, co s tím. Tak jo, linecké zachráněno.

Kolem páté hodiny jsem si řekla, že začnu připravovat toho lososa – a v tu chvíli mi došlo… že jsem ho nevyndala z mrazáku. Ano, každý rok se snažím mít pěkně chlazeného, ale letos jsem se nechtěla nervovat na poslední chvíli někde v krámech a stát ty obávané fronty… a takhle to dopadlo. Ehm.

Rodina se tomu naštěstí vesele zasmála, nikdo mi nic nevyčítal, ale nastal problém, co teda vlastně budeme jíst. Měla jsem nachystáno jen trochu předkrmů, a z toho se nenajíme, nemluvě o tom, že jsme neměli ani oběd, když přece bude ta velká večeře… Už vím, na zítřejší večer jsem plánovala fondue, sýry mám nakoupené – tak si ho dáme dnes!

Manžel v komoře vyhrabal set na fondue… a zjistili jsme, že nemáme ten gel či co, kterým se pod tím zatápí. Naštěstí máme plynový sporák, takže jsem to nainstalovala na něj. Fondue už jsem roky nedělala a tak jsem hledala na internetu, jak na to. Zjistila jsem, že ho lze udělat bez alkoholu, se kterým to dětem nechutná, bílé víno se dá nahradit citronovou šťávou s vodou. Tak jdeme na to.

Zkrátím to: výsledkem byla zdrclá sýrová koule plavající v citronádě. Míchaly jsme tu hmotu s dcerou na střídačku a pořád se vzájemně ujišťovaly, že se to „nějak rozpustí“ a že „už je to trochu lepší“ (nebylo).

Asi tak po hodině, kdy se do kuchyně courali pánové s opatrnými dotazy, jestli dostanou něco k jídlu, mi došla trpělivost. Vytáhla jsem tyčový mixér, který mi dcera chvilku rozmlouvala, aby nakonec prohlásila „no, ono vlastně není co ztratit.“ A voilá! – podařilo se to rozmixovat.
Do trouby jsem mezitím strčila upéct bramborové krokety a tak jsme nakonec nebyli na Štědrý den o hladu. A především jsme si opět ověřili, že nejlepší společné zážitky nejsou zdaleka ty „dokonalé“.

PS: Synova dokumentace naší akce. Titulek je jeho.

 

komentářů 6

  • Anet 26/12/2016 at 11:09

    😀 😀 Díky moc za super článek. Povzbuzuje mě, že se není potřeba skládat z toho, když něco není, jak jsme chtěli – což zrovna na ty „exponované“ dny zastihne asi většinu z nás. Jinak lososa s kaší jsem se rozhodla taky zavést, když bychom byli někdy na Vánoce jinde než u rodičů, je to super jídlo :). Užívejte si to spolu!

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 26/12/2016 at 11:11

      Byly doby, kdy bych se skládala. Tohle bylo ale už natolik absurdní, že se tomu dalo jenom smát 🙂

      Odpovědět
  • fakynn.blogspot.cz 26/12/2016 at 19:50

    To je skvělý! 😀 U nás teda proběhla klasická večeře a klasický řízek, klobása a salát, ale proč to nějak neobohatit jinak, když se nedělá klasika. 😀

    Super článek, zasmála jsem se. 🙂

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 26/12/2016 at 19:57

      Když plán A nevychází, musí se holt přijít s plánem B 😀

      Odpovědět
  • Hanka 04/01/2017 at 10:34

    Prima! U nás ve chvíli, kdy jsem nandala štědrovečerní večeři, začal nejstarší synek zvracet a zvracel celý večer, asi tak 20x… až do dalšího rána.. 🙂

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 04/01/2017 at 12:57

      Tak to jste měli teda veselo… ale zase na takové zážitky se vzpomíná i po letech 🙂

      Odpovědět

přidat komentář