14 mýtů o sebevraždách

Sebevražda je vždy tragédií, která zasáhne okolí člověka, který se k tak zoufalému činu rozhodl. Ohledně sebevražd ale panuje řada mýtů. Tady je několik z nich.

1. Nejvíce sebevražd je o Vánocích

Řada lidí má představu, že vánoční svátky jsou z hlediska sebevražd rizikové, zvláště pro osamělé lidi. Ve skutečnosti je v prosinci nejméně sebevražd. Nejvíce jich je naopak spácháno v dubnu a květnu. Odborníci ještě přesně neodhalili, proč tomu tak je. Předpokládají ale, že po zimě, kdy je méně slunečního světla a kdy řada lidí trpí takzvanou sezónní depresí, jim jaro a s ním spojený návrat energie dodá motivaci a sílu, kterou k uskutečnění sebevraždy potřebovali.

2. Pokud se někdo pokusí o sebevraždu, už to znovu neudělá

Předchozí sebevražedný pokus je považován za významný rizikový faktor pro další pokusy. Toto riziko se s každým dalším pokusem zvyšuje.

3. Když se někdo rozhodne pro sebevraždu, nedá se mu v tom zabránit

Sebevraždám lze předcházet. Sebevražda je trvalé řešení problému, který je většinou jen přechodný. Okamžitá a účinná pomoc může sebevraždě předejít. Nenechte dotyčného samotného, povzbuzujte ho, aby s vámi o svých pocitech mluvil a pomozte mu naplánovat kroky do budoucna. Především mu pak pomozte vyhledat odbornou pomoc.

4. Lidé, kteří o sebevraždě mluví, ji nikdy nespáchají

Naprostá většina lidí, kteří plánují spáchat sebevraždu, nejprve o svých myšlenkách s někým mluví. Je tedy potřeba to nepodceňovat.

5. Sebevražda je v genech

Častá představa je, že sklon k sebevraždám je dědičný. Je pravda, že sebevražda se může v jedné rodině opakovat jako strategie „řešení“ obtížných problémů. Neexistuje ale nic jako „sebevražedný gen“. Geneticky se může předávat např. sklon k úzkostem, nestabilní náladě či problémům se spánkem. Bylo by hezké, kdybychom mohli objevit nějakou jasnou příčinu sebevražd a tu odstranit léčbou. Ale příčiny toho, že se někdo rozhodne spáchat sebevraždu, jsou velmi komplexní.

6. Sebevraždu páchají pouze lidé, kteří jsou v depresi

Ačkoliv klinická deprese hraje roli u řady sebevražd, nemusí být nutně přítomná.

7. Pokud se někomu zlepší nálada, riziko sebevraždy již pominulo

To, že někdo vypadá, jako by mu bylo psychicky lépe, může být naopak známkou toho, že se již pevně rozhodl sebevraždu spáchat. Díky tomuto rozhodnutí se mu subjektivně ulevilo.

8. Pokud má někdo sklony k sebevraždě, bude je mít už navždy

Mnoho lidí zvažuje sebevraždu jako možnost řešení svého trápení jen v  nějakém omezeném období svého života. Pokud se jim dostane dostatečné podpory a pomoci, pravděpodobně povedou normální život a sebevražedné tendence se u nich již nebudou vracet.

pomoc sebevrazda9. Člověku se sebevražednými tendencemi může pomoci jen profesionál

 Psychoterapeutická, případně psychiatrická pomoc je v případě myšlenek na sebevraždu skutečně důležitá. Zároveň je ale pro člověka se sebevražednými tendencemi velice důležité, aby měl podpůrnou síť rodiny a přátel, kteří jsou ochotni mu být nablízku.

10. V chudých zemích je více sebevražd

Ve skutečnosti má řada bohatých zemí vyšší míru sebevražednosti, než rozvojové země. Nejnižší počet sebevražd s ohledem na počet obyvatel je v zemích Latinské Ameriky (např. v Brazílii a Dominikánské republice).

11. Největší riziko sebevražd je u dospívajících

Nejvíce jsou sebevraždami ohroženi muži ve věku nad 85 let. Dospívající jsou ale také velmi ohroženou skupinou.

12. Většina sebevražd je impulsivní

Většina lidí, kteří spáchají sebevraždu, ji plánuje. Dokonce i v případech, kdy má okolí dojem, že se jednalo o impulzivní rozhodnutí, měl dotyčný sebevražedné myšlenky dlouho před tím, než se odhodlal k činu. Podle jednoho australského výzkumu jen 25 % lidí, kteří se pokusili o sebevraždu, označuje toto své rozhodnutí za impulzivní.

13. Děti se nedokážou zabít

Bohužel, i  když to není příliš časté, sebevraždu mohou spáchat i děti.

14. Pokud budete s někým mluvit o sebevraždě, spáchá ji

Mnoho lidí se bojí zeptat se svého blízkého, zda pomýšlí na sebevraždu. Tím, že vyjádříte svou obavu, nemůžete sebevraždu nikomu vnuknout. Rozhovor o případných myšlenkách na sebevraždu může naopak pomoci v tom, aby se ohroženému člověku dostalo potřebné pomoci.

Kam se obrátit o pomoc?

Linky důvěry

Na linku důvěry se můžete obrátit ať už sami trpíte myšlenkami na sebevraždu, nebo máte někoho blízkého, o koho máte obavu. V obou případech vás proškolení pracovníci nejen vyslechnou, ale také vám poradí, jak dále postupovat a na koho se obrátit.

Linek důvěry je celá řada. Zde jsou kontakty na alespoň dvě z nich, další, např. ve svém okolí, najdete snadno na internetu.

Pražská linka důvěry: 222 580 697 nonstop
SOS centrum Diakonie: 222 514 040, 222 521 912, 728 047 416, 777 734 173, 9-20 hod.

RIAPS – Praha

Do pražského krizového centra můžete přijít nebo přivézt člověka, který potřebuje pomoci, 24 hodin denně. Nemusíte tam předem volat.

adresa: Chelčického 39, Praha 3

telefon: 222 586 768 (8:00-16:00 hodin), 222 582 151 (16:00-8:00 hodin)

Chcete vědět víc?

Vybrala jsem pro vás knihu, která vám může pomoci, i když není přímo na téma sebevraždy.

Prvni kroky z depreseSue Atkinson: První kroky z deprese

Deprese vás může zcela ochromit. Dostat se z ní se zdá nemožné. Tato kniha nabízí jednoduchou, soucitnou pomoc. Na rozdíl od odborných textů, které přistupují k tomuto tématu z odstupu, je kniha První kroky z deprese napsána někým, kdo sám depresí trpěl. Někým, kdo rozumí, že to všechno neznamená jen „dát se dohromady“. Ať už zažíváte pocit deprese poprvé, nebo jste jí trpěli už dříve, tato kniha vám bude průvodcem na cestě z temnoty – postupně, krok za krokem.

 

komentáře 4

  • Emma J. 09/03/2017 at 18:11

    Pěkně shrnutí. Předloni jsem byla v Bohnicích na přednášce, kde se přesně tohle řešilo.:)

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 09/03/2017 at 20:52

      Tak je to můj obor 🙂

      Odpovědět
  • Lenka 13/03/2017 at 09:17

    Děkuji za článek, sama jsem se pokusila o sebevraždu a ve spoustě věcí máte pravdu.

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 13/03/2017 at 12:20

      Přeji vám hodně sil a aby bylo už jen lépe.

      Odpovědět

přidat komentář