Mlčení

Film Mlčení je adaptací stejnojmenné knihy, kterou napsal v 60.letech Šúsaku Endó a je považována za jedno z nejvýznamějších japonských literárních děl. Endó je katolického vyznání a v řadě svých knih se zabývá spiritualitou a vážnými morálními dilematy. Kniha se v roce 1989 dostala do ruky režisérovi Martinovi Scorsesemu, který od té doby plánoval její filmové zpracování. V předmluvě k nedávnému vydání knihy píše:

„Mlčení je příběh o muži, který zjistí – velice bolestivou cestou – že Boží láska je větším tajemstvím, než si uměl dosud představit, že Bůh toho na nás nechává mnohem více, než si uvědomujeme, a že je stále přítomný… dokonce i ve svém mlčení.“

Mlčení se vrací do temné doby křesťanské historie Japonska, kdy se po několika desetiletích kontaktů s Evropou uzavřelo cizím vlivům, aby střežilo své kulturní tradice i politickou nezávislost. Křesťané byli hromadně mučeni a popravováni. Byla jim dána šance zříci se své víry – stačilo šlápnout na fumi-e, mosazný reliéf s vyzobrazením Krista, případně Panny Marie.

V této situaci se do Japonska rozhodnou jet dva portugalští jezuitští kněží: Sebastião Rodrigues (Andrew Garfield) a Francisco Garrpe (Adam Driver). Chtějí najít svého duchovního učitele Cristóvãoa Ferreiru (Liam Neeson), kterého údajně Japonci donutili, aby se zřekl víry. Rodrigues a Garrpe tomu nemohou uvěřit, jsou přesvědčeni, že se jedná o pomluvy. A i kdyby to byla pravda a Ferreira se skutečně zřekl víry, musí se přece pokusit zachránit jeho duši. Jak Rodrigues, tak Ferreira jsou postavy založené na historických osobách.

Hned po příjezdu do Japonska se jezuité setkávají s hrstkou kakure kirišitan, skrytých křesťanů, kteří se jich ujmou. Napětí z všudypřítomného nebezpečí odhalení se mísí s nadšením – jak na straně vesničanů, že k nim dorazili dva padres, kteří mohou sloužit mši, křtít a vyslechnout jejich zpověď (ze které kněží často nerozumí ani slovu), tak na straně jezuitů, kteří obdivují jednoduchou víru svých nových oveček.

Nakonec však přichází nevyhnutelné – do vesnice přijíždí inkvizitor. Tři křesťané jsou krutě umučeni, aby chránili svoje padres, kteří z povzdálí s bolestí sledují jejich smrt. Jezuité jsou přesvědčeni, že i oni jsou připraveni za svou víru zemřít. Neshodnou se však v tom, zda šlápout na fumi-e je přijatelné, či nikoliv. Zatímco Garppe argumentuje, že je potřeba za všech okolností vytrvat, Rodrigues věří, že podstatné je to, čemu křesťan věří, a že jde-li o záchranu života, Bůh jistě odpustí to, jak se zachová navenek. „Šlápněte,“ radí vesničanům, „je v pořádku šlápnout.“ Je mu ale jasné, že by bylo závažnější, pokud by se tak zachoval on jako kněz – stal by se z něj expemplární případ. Rodrigues se modlí – a odpovědí je mu ticho. Kde je Bůh uprostřed utrpení? A proč mlčí?

Vedle Rodriguese je výraznou postavou filmu také Kičižiro (Yōsuke Kubozuka), japonský křesťan, který opakovaně selhává a zapírá svou víru a pak znovu a znovu žádá o rozhřešení. Ptá se, proč právě on musí žít v době, kdy je tak těžké být křesťanem, jak má slabý člověk obstát v takovém utrpení? V této souvislosti nelze také nemyslet na křesťany, kteří jsou krutě pronásledování právě teď – v Severní Koreji, Súdánu, Iráku a řadě dalších zemí.

Dalším z témat je střet dvou zcela odlišných kultur. Režisér Scorsese k tomu říká:

„Problém tohoto příběhu, ale i toho, co se děje dnes, jsou kulturní rozdíly. Jak se řeší kulturní rozdíly v Japonsku 17. století oproti západní Evropě v téže době? Je potřeba rozumět každé kultuře, do které přinášíte evangelium, tuto dobrou zprávu. Musíte znát hodnoty té kultury, způsob myšlení, je třeba s těmi lidmi trávit čas, umět jejich jazyk. A až pak teprve se uvidí. A myslím si, že jediná cesta jak by to mohlo fungovat je chovat se tak, aby tento způsob jednání chtěli domorodí lidé aplikovat sami na sebe. Tohle je podle mne klíčové – jaký je vztah k lidem, kteří je obklopují, včetně té lásky soucitu, které s sebou přinášejí.“

Film provází Rodriguezovo vyprávění, což je sice vzhledem k charakteru snímku pochopitelné, při délce 160 minut ale občas přece jen únavné. Také některé motivy se zbytečně opakují, ať už je to mučení, šlapání na fumi-e či filosofické disputace o tom, zda je důležitější univerzální pravda, nebo japonská kultura, označována inkvizitory za půdu, ve které nic cizího neporoste.

Celkově je však na filmu znát, že byl pro režiséra srdeční záležitostí. Zajímavostí je, že Andrew Garfield (dosud známý svými rolemi ve filmech Hacksaw Ridge) v rámci příprav na svou roli prošel během jednoho roku ignacijánskými exerciciemi. V interview o filmu řekl, že pro něj bylo překvapivé, „jak snadné bylo zamilovat se do Ježíše.“

Především první část filmu je pak plná ohromujících obrazů. Ozářené obličeje skrývajících se křesťanů, mohutné vlny, zelené pahorky, obrovské jeskyně, tmavá pobřeží… Jako by se tvůrci pokoušeli navodit barokní rozevlátost a majestátnost – a vskutku se jim to daří.

Mlčení není oddychový film – je dlouhý, kontroverzní, bez jednoznačného happyendu. A také nutící k přemýšlení: Jak vytrvat ve víře během pronásledování? Skutečně kvůli tomu, že šlápneme na „svatý obrázek“, ztratíme spasení? Je mučednictví slavné poslání? A máme právo požadovat mučednictví od druhých? Může křesťan pochybovat o své víře? Kde v naší víře končí odhodlanost a věrnost a začíná obyčejná pýcha a tvrdohlavost? A co když Bůh mlčí? Znamená to, že neexistuje?

Mlčení má hluboký duchovní rozměr, ale není to snadno stravitelné dílo. Ve chvíli, kdy je Rodrigues konfrontován s tím, že má šlápnout na fumi-e, obraz Krista, k němu Bůh po dlouhém mlčení promluví. A to, co Rodrigues slyší, je více než překvapivé.

Pozn.: Vzhledem k tématu a brutálním scénám ho doporučuji pro starší patnácti let.
Recenze původě vyšla v Životě víry 3/2017. Foto: Paramount Pictures.

Šúsaku Endó: Mlčení

Mlčení japonského spisovatele Šúsakua Endóa (1923–1996) je drsný a zároveň poetický i myšlenkově bohatý příběh o zániku křesťanské misie v Japonsku v 17. století. Téma, které o něco dříve zpracoval i český spisovatel Jaroslav Durych v rozsáhlé epopeji Služebníci neužiteční, Endó pojal z neobvyklé perspektivy japonského katolického křesťana.  Mlčení je považováno za nejzávažnější Endóovo dílo a byly podle něj natočeny již dva filmy. Svou aktuálnost si bezpochyby zachovává dnes stejně jako v době svého vzniku.

Kniha byla vyznamenána Tanizakiho literární cenou a je přeložena do mnoha světových jazyků.

Knihu si můžete zakoupit v našem knihkupectví.

žádné komentáře

přidat komentář