Co lze udělat pro prevenci sebevražd?

Dnes, tedy 10. září, je Světový den prevence sebevražd. Je ale prevence sebevražd vůbec možná? Co můžete reálně dělat pro to, abyste v tomto směru pomohli?

Přestaňte téma sebevražd považovat za tabu

Mluvit o sebevraždě není ostuda. Pokud máte obavy, že má někdo ve vašem okolí sebevražedné myšlenky, překonejte pocit studu či trapnosti a zeptejte se ho na to. Třeba se o nic ve skutečnosti nejedná a váš pocit je mylný. A nebo mu můžete svou otázkou zachránit život.

Jak o sebevraždě mluvit? Zkuste například:

  • Poslední dobou mám o tebe obavy. Připadá mi, jako by ses necítil/a úplně dobře.
  • Stalo se něco? Jak bych ti mohl/a nejlépe pomoci?
  • Uvažoval/a jsi o tom, že bys vyhledal/a pomoc?
  • Nejsi v tom sám/sama. Možná nerozumím přesně tomu, jak se cítíš, ale jsem tady pro tebe a chci ti pomoci.
  • Z toho, co mi říkáš, slyším, že se opravdu trápíš. Je to tak těžké, že tě napadají myšlenky na sebevraždu?
  • Děkuji, že ses mi svěřil/a. Musí to být těžké tomuhle čelit.
  • Máš konkrétní plán, jak bys to udělal/a?
  • Prosím, dovol mi ti pomoci vyhledat pomoc.

U nezletilých neslibujte mlčenlivost

Pokud se vám s myšlenkami na sebevraždu svěří nezletilá osoba, neslibujte, že to nikomu neřeknete. Naopak, informujte jeho/její rodiče. Výjimkou jsou situace, kdy jsou myšlenky na sebevraždu spojeni právě s rodinnou situací – dítě je například doma týráno či sexuálně zneužíváno. Pak je na místě jednat bez účasti rodičů.

Pokud se přece jen dostanete do situace, že si nezletilý nejprve vyžádá vaši mlčenlivost a až pak se vám svěří, vzhledem k tomu, že jde o život, nejste tímto slibem vázáni. Můžete říci například:

  • Je mi líto, ale tohle je natolik závažně, že o tom nemohu mlčet.
  • Chápu, že je to pro tebe těžké, svěřit se rodičům. Rád/a ti v tom pomohu. Můžeme o tom s nimi promluvit spolu.

Všímejte si varovných signálů

Existuje řada varovných signálů, které byste neměli přehlížet, zvláště (ale nejen) u lidí s historií depresivních stavů či úzkostí. Patří mezi ně:

  • Výrazné zhoršení spánku – např. neschopnost usnout nebo naopak nepřiměřeně dlouhý spánek.
  • Podrážděnost, záchvaty vzteku.
  • Extrémní změny nálad.
  • Sebepoškozování.
  • Úzkosti.
  • Prohlášení typu „všem by beze mne bylo lépe“.
  • Odtažení se od přátel a rodiny.
  • Pocity beznaděje, prohlášení typu „jsem v pasti“.
  • Sebenenávistné myšlenky.
  • Sebevražedné myšlenky a plány.
  • Výrazně rizikové chování.
  • Ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity.
  • Mluvení o sebevraždě.
  • Loučení – náhlé návštěvy u přátel a rodiny.
  • Rozdávání oblíbených věcí.
  • Náhlá změna nálady k lepšímu.
  • Sebevražedný plán.

Rizikovým faktorem je také nadužívání alkoholu a předešlé pokusy o sebevraždu.

Berte dotyčného vážně

Pokud se vám někdo svěří s myšlenkami na sebevraždu, nesnažte se ho rozveselit a neberte jeho stav na lehkou váhu. Také se v něm nesnažte vzbudit pocity viny, pravděpodobně je má i bez toho – a bývají jednou z příčin sebevražedných tendencí. Neříkejte například:

  • Ale prosím tě, to přece nemůžeš myslet vážně. Ve skutečnosti nechceš umřít.
  • To ty jen tak říkáš, to bys nikdy neudělal.
  • Potřebuješ jen přijít na jiné myšlenky. Nechceš jít třeba do kina?
  • To je od tebe sobecké, to bys nám přece nemohl udělat!
  • Jiní jsou na tom hůř, než ty, a taky nepáchají sebevraždu.
  • Nehraj si tady na oběť. Chceš nás akorát vydírat.

Snažte se dozvědět o problematice sebevražd více

Řada lidí má o sebevraždách různé mylné představy, jako např. „Pokud budete s někým mluvit o sebevraždě, spáchá ji“, „Lidé, kteří o sebevraždě mluví, ji nikdy nespáchají“ nebo „Když se někdo rozhodne pro sebevraždu, nedá se mu v tom zabránit“. Zajímejte se více o to, proč se vlastně lidé k takovému zoufalému kroku odhodlají.

Zjistěte, kam se obrátit o pomoc

Můžete se dostat do situace, že budete potřebovat pomoci svému blízkému člověku zajistit pomoc. Zjistěte si, jaká jsou v místě vašeho bydliště krizová centra a linky důvěry.

Toto jsou služby, které jsem já sama v minulosti využila při pomoci lidem – jedná se o pražská zařízení.

Linky důvěry

Na linku důvěry se můžete obrátit ať už sami trpíte myšlenkami na sebevraždu, nebo máte někoho blízkého, o koho máte obavu. V obou případech vás proškolení pracovníci nejen vyslechnou, ale také vám poradí, jak dále postupovat a na koho se obrátit.

Linek důvěry je celá řada. Zde jsou kontakty na alespoň dvě z nich, další, např. ve svém okolí, najdete snadno na internetu.

Pražská linka důvěry: 222 580 697 nonstop
SOS centrum Diakonie: 222 514 040, 222 521 912, 728 047 416, 777 734 173, 9-20 hod.

RIAPS – Praha

Do pražského krizového centra můžete přijít nebo přivézt člověka, který potřebuje pomoci, 24 hodin denně. Nemusíte tam ani předem telefonovat.

adresa: Chelčického 39, Praha 3; telefon: 222 586 768 (8:00-16:00 hodin), 222 582 151 (16:00-8:00 hodin)

 

žádné komentáře

přidat komentář



This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.