Je vcelku přirozené, že když se snažíme někomu pomoci, máme tendenci mu radit. Je ale důležité rady nevnucovat, raději se zeptat „S čím ti mohu pomoci?“, případně nemocnému nabízet možnosti.

Nesnažte se také za každou cenu najít důvody jeho depresivních stavů – to je práce pro odborníka. Vás potřebuje dotyčný jako přítele, ne jako terapeuta.

Naslouchejte

Naslouchat člověku v depresi může být docela otrava. Často se točí myšlenkami v kruhu, opakuje stále to samé. Chce to opravdu velkou dávku trpělivosti. Naslouchejte, nepřerušujte ho, udržujte oční kontakt, dávejte najevo svůj zájem. Nemá smysl se s nemocným dohadovat, například: „Ale to je nesmysl, to víš, že tě máme rádi.“ nebo „Nesmíš mít takové černé myšlenky.“ a podobně. Pro lidi s depresí je také velice frustrující, když jejich okolí neuznává jejich problém jako reálný. „Ale no tak, nebuď takový mračoun…“ jim opravdu nepomůže. Logika nemocného depresí není stejná, jako u zdravého člověka, a na takové přesvědčování většinou reaguje negativně, případně se zcela stáhne. Vám ale jde o to udržet komunikační kanály otevřené.

„Jakákoliv snaha o “pomoc” bez empatického přístupu, respektu a přijetí spíše škodí. Je také dobré se prostě zeptat dotyčného, co bychom pro něj mohli udělat, co by mu pomohlo a ulevilo, a naslouchat mu.“ – Hanka

Dodávejte mu naději

Mluvte o tom, že takhle špatně mu nebude napořád. Povzbuďte ho, že nemusí v tuto chvíli řešit celou svou budoucnost – stačí, když zvládne tento den. A pak zas další. A pak zase jeden. Řekněte mu, že to zvládne, protože i když to teď vůbec necítí, je silnou osobností. Ujistěte ho, že Bůh ho v tom nenechá.

Nabízejte činnosti

Nejde o to nemocného za každou cenu přimět k činnosti. Deprese je někdy mylně považována za lenost. Nemocný ale skutečně není schopen řadu věcí dělat. Můžete mu ale činnosti postupně nabízet. Ideální jsou klidné činnosti bez velkého množství lidí kolem, např. si zahrát karty, jít na procházku do přírody, jít si zaplavat a podobně. V žádném případě ale nemocného do ničeho nenuťte. Nesnažte se ho také rozveselit. Například filmové komedie mívají často opačný efekt – nemocný se nedokáže bavit a tím ještě více vnímá, jak špatně mu je.

Zachovávejte důvěrnost

Nevykládejte každému na potkání, že někdo vám blízký trpí depresí. Je na dotyčném, komu a kdy chce tuto informaci sdělit. Proto zachovávejte důvěrnost a neporušujte ji ani pod záminkou modliteb a podobně. Pokud chcete o své starosti o blízkého člověka s někým mluvit, předem se ho zeptejte, zda mu to nebude vadit, případně se poraďte bez toho že byste ho jmenovali. Samozřejmě můžete také sami vyhledat odborníka.

Všímejte si vracejících se symptomů

Někdy se podaří depresi vyléčit tak, že se v životě dotyčného již žádná další depresivní epizoda neopakuje. V jiných případech se deprese může po období klidu cyklicky vracet. Pokud si všimnete, že se u vašeho blízkého symptomy vracejí, povzbuďte ho, aby znovu vyhledal lékaře.

Starejte se o sebe

Jak jsem již psala, pomáhat někomu s depresí je vyčerpávající. Myslete proto také na sebe: odpočívejte, obklopte se také jinými lidmi, sami požádejte o pomoc. Nejste Spasitelem a nemusí vše ležet jen na vás. Dělejte věci, které vás baví a u kterých přijdete také na jiné myšlenky. Pokud jste věřící, odevzdávejte svou starost o svého blízkého do Božích rukou.

Něco si o depresi přečtěte

Tenhle článek je jen začátek. Přečtěte si o depresi něco více – o jejích symptomech a důsledcích. Pomůže vám to lépe porozumět těm kteří jí trpí a účinněji jim pomoci.

Děkuji všem, kdo mi v boji s depresí pomáhali a pomáhají mi i nyní udržet si v životě rovnováhu.

Děkuji také těm, kteří mi dali nahlédnout do svých bojů a dali mi svou důvěru, abych jim v jejich trápení mohla být na blízku.

Sue Atkinson: První kroky z deprese

Na rozdíl od odborných textů, které přistupují k tomuto tématu z odstupu, je kniha První kroky z deprese napsána někým, kdo sám depresí trpěl. Někým, kdo rozumí, že to všechno neznamená jen „dát se dohromady“.