6 vlastností dobrých přátel

Snad každý stojí o to mít dobré přátele – takové, na které je spolehnutí, jsou nám oporou a povzbuzením. Nejde ovšem o to, mít přátel co nejvíce, přátelit se s kdekým je totiž ke škodě (Přísloví 18,24). Dobrým přítelem není ani ten, kdo vždy přispěchá s „dobrou radou“, aby nám ji omlátil o hlavu. Není to ten, kdo nám musí vždy dokazovat, že máme co dohánět. Není to ten, kdo na nás shovívavě hledí ze své duchovní výšky se slovy „však to jednou zvládneš“. Není to ani ten, kdo se s druhými „přátelí“ pouze z potřeby být na někom závislý či někým manipulovat. Takovým je lépe se zdaleka vyhnout. Jaké jsou tedy naopak znaky dobrých přátel?

1. Jsou tady, když je potřebujeme

Ano, staré dobré české přísloví „V nouzi poznáš přítele.“ Přítel je tady, když potřebuji pomoci – materiálně, povzbuzením či duchovně. Je tady i ve chvíli, kdy druzí háží kamením. Je tady, když selžu. V těžkých chvílích dokáže naslouchat. Umí mlčet, je-li čas mlčet, a mluvit, je-li čas mluvit.

„Všelikého času miluje, kdož jest přítelem.“ Přísloví 17,17

„Neste břemena jedni druhých – tak naplníte Kristův zákon.“ Galatskám 6,2

2. Dokážou nám říci pravdu v lásce

Není jednoduché přijmout kritiku – ať je vyřčena jakkoliv citlivě. Bible nás ale jasně varuje před těmi, kteří nám jen pochlebují (Přísloví 29, 5). Není možné být někomu přítelem a nevidět i jeho chyby. Pokud někoho skutečně máme rádi, jde nám o to, aby rostl do Kristova charakteru, a chceme mu v tom pomoci – třebaže někoho napomínat není nic příjemného. A totéž bychom měli očekávat od svých přátel.

„Věrně jsou míněny šlehy od milujícího.“ Přísloví 27,6

„Máme mluvit pravdu v lásce…“ Efezským 4,15

„Svého bližního otevřeně napomeň – jinak jsi jeho spoluviníkem!“ Leviticus 19,17

foto83. Umí nám odpustit

Přítel zná naše chyby, ale dokáže odpustit. Neopouští nás jen proto, že jsme selhali, a třeba i hluboce. Dokáže se vyrovnat s tím, že jsme ho zklamali, a pokouší se vztah znovu obnovit – jak jen to jde. Už jste někdy někomu blízkému ublížili? Možná jste pak ani neměli odvahu jít a prosit za odpuštění, jak moc jste se styděli. Jsou chvíle, kdy potřebujeme přítele, který sám přijde a řekne: „Už se tím netrap, už jsem ti odpustil.“

„Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.“ Přísloví 17,9
„Láska přikrývá množství přestoupení.“ Přísloví 10,12

4. Nebojí se za námi přijít ve chvíli své vlastní nouze

Stalo se vám už, že se vašemu příteli něco přihodilo, vy jste se o tom dozvěděli až dlouho poté, a zděšeně jste se ptali: „Prosím tě, proč jsi se neozval, rád bych ti pomohl!“? Nepomůže ujišťování „kdykoliv se na mě můžeš obrátit“, když se nakonec nikdo na nikoho nikdy neobrátí, že? Tak co třeba odložit svou pýchu typu „nechci být nikomu na obtíž“ a udělat tomu druhému radost tím, že si nechám pomoci?

„A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.“ Galatským 6,10

5. Respektují naše „ne“ a umí nám ho také říci

Přátelé se neurazí, když zrovna teď hned s nimi nemůžete jít na kafe. Opravdové kamarádce nezlomí srdce, když jí do telefonu řeknete: „Hele, teď se to nehodí, mohla bys zavolat za hodinu?“ Opravdový přítel nám také dokáže říci: „Nezlob se, ale v tomhle tě nemůžu podpořit, odporuje to mému přesvědčení.“ Nemusíme se mu také bát říci: „Díky za radu, ale myslím, že to udělám jinak.“ Skutečný přítel také neslibuje něco, co nemůže splnit, a řekne nám raději na rovinu, že pro nás nemůže udělat to, co od něj žádáme.

„Láska se nevychloubá a není domýšlivá.“ 1. Korintským 13,4

„Lépe je, když neslibuješ, než když slíbíš a nesplníš.“ Kazatel 5,4

6. Pomáhají nám mít nadhled

To, že se svými přáteli vzájemně sdílíme svá břemena, nám umožňuje mít nadhled. Problémy, které nás trápí, najednou nejsou tak strašlivé, když zjistíme, že se s něčím podobným potýká i někdo jiný. Zároveň je přítel spolehlivý a neroztrušuje všude kolem důvěrné informace.

„Vězte, že tatáž utrpení se dějí vašim bratrům na celém světě.“ 1. Petrův 5,9

Závěrem

Zkuste si teď na papír napsat svou představu o tom, jaký by měl být váš nejlepší přítel. Měl by být laskavý a naslouchající? Nebo trpělivý? Nebo… jaký? Prostě si vezměte tužku a jednou větou ho popište.

Hotovo? Teď si to přečtěte ještě jednou a zamyslete se.

KOMU budete takovým přítelem VY?

Adaptováno z mého článku „Jako Vinnetou a Old Shatterhand“, který vyšel v roce 2007  v časopise Život víry.
Za poskytnutí fotografií děkuji Davidovi Ptáčkovi.

pratelstviPřečtěte si knihu

Jose Tolentino Mendoca: Přátelství je víc než láska

Přátelství je podle autora vztah rovných partnerů, kteří si naslouchají a rozumějí i tam, kde se ten druhý už neumí vyslovit, kteří s sebou nesou těžkosti života a umí se postavit i obětovat jeden za druhého. Teologický termín přátelství má podle něj hluboké základy v Bibli, jak přesvědčivě ukazuje na velkých postavách Písma, jako jsou Abrahám, Mojžíš, Rut a Noemi, David a Jonatan, David a Absolón, Jobovi přátelé, Ježíš a jeho přítel Lazar, Ježíš a Petr  a další.

vydal Portál, 2013, 208 stran

komentáře 3

  • Janka Bianka 10/12/2016 at 21:01

    Takto nejako by sa mal skutočný kamarát prejavovať. Ja osobne mám dvoch – jedného kamaráta a jednu kamarátku, títo dvaja ľudia sú pre mňa ochotní spraviť čokoľvek a kedykoľvek, vedia ma podporiť aj mi úprimne a objektívne poradiť a vedia mi aj povedať, keď niečo nerobím dobre a vidia, že si škodím. O takýchto ľudí sa fakt oplatí stáť.

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 10/12/2016 at 21:04

      Dobří přátelé jsou dar, přeji vám, že máte hned dva!

      Odpovědět
  • Přátelství žen v Bibli – mezi řečí 25/01/2017 at 14:06

    […] jsme stvořeni jako sociální bytosti a snad každý z nás má tedy potřebu mít dobré přátele. Aniž bych chtěla jakkoliv zevšeobecňovat, nemohla jsem si během let nevšimnout, že […]

    Odpovědět

přidat komentář