5 věcí, které dělám v posteli

Pokud jste snad podle titulku čekali něco lechtivého – že se nestydíte! Postel se přece hodí i na spoustu jiných věcí, například spánek je jedna z mých nejmilejších postelových činností. V každém případě je pro mne postel synonymem blaha a klidu. Když jsem v dospívání dostala konečně svůj vlastní pokoj, byla jsem nadšená. Kdo by taky ve čtrnácti toužil bydlet společně s o pět let mladším bratrem. Nikterak mi nevadilo, že pokoj byl původně kumbálem pro služku za kuchyní a vešla se tam akorát knihovna, malý stolek se šuplíky – a postel. Ta se pro mne stala středobodem bytu. Když jsem se pak seznámila se svým manželem, nevycházel z údivu nad tím, že v posteli dělám prakticky veškeré činnosti. Asi nejvíc ho fascinovalo, že jsem v posteli i malovala. Temperami. 

Postel je stále mým oblíbeným domácím působištěm. K čemu všemu je podle mne postel dobrá?

1. Snídaně

photo-1422433555807-2559a27433bdSnídaně v posteli je pro mne jedním z vrcholů dne. Vyplazím se do kuchyně, všechno naskládám na talíř a mažu zpátky. Žitný chleba se žervé a rajčaty. Croissant s marmeládou. Toasty se sýrem. Kus koláče. Müsli v jogurtu. Černý čaj s citronem nebo černý kafe. Sklenice džusu. Záleží na náladě. K tomu noviny. A klid. A pohoda. A líné ráno. Ale nejlepší snídaně roku je vždycky ta, kterou mi děti přinesou do postele na Den matek. Dorazí za podnosu, ve vázičce kytky natrhané v truhlíku na balkoně, a dostanu k ní tři pusy.

2. Čtení

bile-knihyKnížky a postel – podle mne byly stvořeny najednou pro sedmý den odpočinku (a šest dní mezi tím). Pamatuji, jak jsem mámě jako malá tvrdila, že se ve svém pokoji bez rozsvíceného světýlka bojím. Potřebovala jsem totiž dočíst mayovku. Vždycky, když jsem slyšela, že jde máma kolem mých dveří, rychle jsem knížku schovávala pod peřinu. Měla totiž ve zvyku mi přijít ještě dát pusu na dobrou noc. Procházelo mi to několik měsíců a přečetla jsem tak opravdu velkou hromadu mayovek, foglarovek a verneovek. Dokud mámu jednou nenapadlo mi iniciativně naklepat peřinu a knížku neobjevila. Od té doby mi svícení už neprocházelo. Čtení mi ale vydrželo dodnes a v posteli se čte zkrátka nejlíp. Čtu si sama. Předčítám dětem. Předčítám manželovi. A když si muž stěžuje, ať už konečně zhasnu… dočtu aspoň kapitolu.

3. Práce

woman-791185_1920Kdybych byla třeba švadlena nebo prodavačka, tak uznávám, že to by asi z postele úplně dělat nešlo. Ale připravovat si přednášky, kontrolovat seminární práce, hodnotit bakalářky, psát články, přemýšlet, plánovat, telefonovat – k tomu přece netřeba z postele vylézat. Když potřebuji, obklopím se k tomu ještě hromadou knih. A kafem. Četla jsem sice různé teorie, proč není dobré pracovat v posteli, ale ty jsou asi o jiných lidech. Mně to funguje naprosto skvěle. Postel zkrátka zdaleka není místem jen pro lenochy.

4. Smutnění

dog-in-bedSnad nikde se nesmutní tak dobře, jako v posteli. Přichází to minimálně jednou za měsíc. V takové dny mi postel připadá jako jediné bezpečné místo na světě.  Aby opravdu fungovalo, je potřeba do terapie zapojit také čokoládu. Hodně čokolády. Hodí se telefon po ruce, abych mohla volat kamarádkám. A samozřejmě pes. Ten bydlí v naší posteli trvale, ale v tyto dny slouží jako ohřívací lahev. A taky jako spolehlivý zlepšovač nálady. Když se k němu přidá i kocour, zaručeně přijdu na veselejší myšlenky.

5. Rozhovory s dětmi

family-feetNejen, že jsem v naší posteli všechny tři děti odkojila a dlouho ji považovali za jediné místo v bytě, kde se dá spát. Jako by ta postel měla zvláštní schopnost děti rozmluvit. I když kde jinde s mámou mají mluvit, když je pořád v posteli, že… Každý večer se v ní postupně scházejí. Někdy chodí po jednom. Jindy se v posteli stejně, jako když byly ještě malé, postrkují a skáčou si do řeči. Někdy jsou to veselé chvíle, jindy se rozvine rozhovor na vážná témata. Někdy si jdou za deset minut po svém, jindy povídají ještě o půlnoci. I když je někdy vyháním, že už chci klid, jsem vlastně moc ráda, že o rozhovor s námi stojí. A jsem vděčná své posteli, že má na ně takový pozitivní vliv.

3b56dabc69fdcf6597ba30cafb7dd81d

zdroj

Poněkud netradiční vánoční večeře

Psí terapeut a jeho pravidla

 

 

 

 

komentářů 12

  • Taychi 06/11/2016 at 17:09

    Našla jsem asi nejlepší článek měsíce! Hrozně mě rozněžnil… Chci taky děti 😀

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 06/11/2016 at 17:30

      Tak co nejni, může jednou bejt 😀

      Odpovědět
  • Aneta Ženíšková 06/11/2016 at 20:17

    Moc prima článek :), potěšil.

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 06/11/2016 at 20:33

      Rádo se stalo 🙂

      Odpovědět
  • 50 věcí, za které jsem vděčná – mezi řečí 09/11/2016 at 14:00

    […] to je moje nejoblíbenější místo v bytě. Akorát tam za mnou pořád někdo […]

    Odpovědět
  • Evilmaggie 10/11/2016 at 20:01

    Moc krásný článek 🙂
    Jenom vůbec nedokážu pochopit toho psa a kočku. Jasně, dala bych nevím co, aby s náma mohla ta naše banda být v posteli, ale z těch chlupů pod peřinou bych se pak asi zbláznila. Máme totiž krom jednoho nelínajícího psa (u těch spaní v posteli zcela chápu) ještě dva buldočky a ty jejich chlupy jsou jako jehly… Zvykla sis anebo máš nějaký supervysavač? 🙂

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 10/11/2016 at 20:04

      Z kočky nic nepadá a ten náš pes má dlouhý chlupy, který jsou otravný, ale nijak nebodají 🙂 Nojo, já vim, měla bych si jít převlíknout povlečení… 😀

      Odpovědět
  • 6 důvodů, proč si pořídit psa – mezi řečí 16/12/2016 at 23:37

    […] 5 věcí, které dělám v posteli […]

    Odpovědět
  • Poněkud netradiční vánoční večeře – mezi řečí 25/12/2016 at 22:42

    […] 5 věcí, které dělám v posteli […]

    Odpovědět
  • Co bych se chtěla letos naučit – mezi řečí 02/01/2017 at 22:38

    […] že postel je moje nejoblíbenější místo v naší domácnosti, potřebuji se naučit chodit včas spát – abych zvládla dřív […]

    Odpovědět
  • Platan 06/07/2017 at 10:02

    V podstate okrem čítania, spánku a vecí za ktoré sa netreba hanbiť nemôžem v posteli robiť nič. Pri práci, raňajkách v posteli jednoducho lenivejem a nespravím nič 🙁 Stôl je proste overená klasika. Najlepšie vždy ten istý.

    Odpovědět
    • Ráchel Bícová 06/07/2017 at 19:25

      Naštěstí nejsme všichni stejní, to by byla nuda 🙂

      Odpovědět

přidat komentář