Mýty o pastorech


Jak vlastně takový pastor, farář či kazatel tráví své dny? Ohledně tohoto povolání panuje nemálo mýtů. Některé z nich se v tomto článku pokusí rozptýlit Jakub Limr, pastor Křesťanského společenství Mozaika v Hradci Králové. Vystupuje také jako řečník na různých křesťanských akcích. Jeho touhou je sdílet biblické poselství jednoduchým a srozumitelným způsobem do každodenního života. V kyberprostoru se s ním pravidelně můžete vídat na MozaikaTV (www.youtube.mozaika.hk). S manželkou Karolínou mají…

číst dál »

Zimní svatba na horách


V únoru jsem poprvé dostala možnost organizovat a zdobit zimní svatbu. Vzhledem k tomu, že na přípravy jsem měla jen cca dva měsíce, byla to docela jízda. Co vše jsem na této svatbě dělala? Pomáhala vytvořit celý koncept, upravovala svatební oznámení, doporučovala dodavatele, domlouvala květiny, pomáhala s celou logistikou, vymýšlela a realizovala výzdobu, poskytovala konzultace kdykoliv nevěsta potřebovala, … a vše, co se nachomýtlo po…

číst dál »

3 oblíbené komedie o studentech


Tyhle filmy pro vás určitě nebudou nic nového. Ale jelikož byl v úterý Den učitelů, připadalo mi na místě je připomenout. Jsou to totiž komedie, které můžete vidět po desáté, a přesto vás nebudou nudit. Škola, základ života 1938, režie: Martin Frič Snímek natočil Martin Frič podle sbírky fejetonů a divadelní hry Jaroslava Žáka, původním povoláním středoškolského pedagoga. Na reálném gymnáziu v Přívlakách vyjde poněkud…

číst dál »

Mýty o závislostech aneb „mám to pod kontrolou“


Za tento článek děkuji Mgr. Veronice Tiché, která se závislými na drogách a alkoholu pracuje již téměř dvacet let. Vystudovala sociální pedagogiku a řízení neziskových organizací. Pracuje jako lektorka preventivních programů na ZŠ. S manželem Petrem vedou komunitu pro závislé Bétel. Hlavním posláním této komunity v Kralupech nad Vltavou je vytvářet bezpečné prostředí, ve kterém se lidé přirozenou cestou naučí zdravému životnímu stylu. Členové komunity pracují…

číst dál »

Jitko, krávo! aneb výlet na farmu Bláto


Před časem byl můj muž nemocný, nudil se a tak si pouštěl televizi. Díky tomu se dozvěděl o Farmě Bláto a naprosto se pro tento projekt nadchnul. Farma se nachází, jak jinak, v obci Bláto, což je blízko Uhlířských Janovic, okres Kutná Hora. Díky svým majitelům, manželům Šichovým, vstal bývalý státní statek z popela a postupně se proměňuje v moderní farmu s prvorepublikovou atmosférou. Oni sami o tom…

číst dál »

30 důvodů, proč miluji svého muže


Mám spoustu důvodů, proč miluji svého muže a proč jsem za něho vděčná. Jeden z nich je, že je skromný – a proto to za tenhle článek nejspíš schytám. Tady je dalších 30 důvodů, proč ho miluju (a zdaleka to není vše). 1. Miluje naše děti. 2. Věnuje se jim a vede s nimi dlouhé hovory. 3. Připomíná jim, aby si vzali čepici. Já bych na…

číst dál »

Logan: Wolverine


Na některé filmy se dívám především proto, že se na ně dívají moje děti. Můj starší syn Eliáš (16) ovšem už nekouká jenom na Hledá se Nemo. Tentokrát mi naservíroval film Logan: Wolverine. Tento snímek je dalším ze série X-Men filmů, ze kterých jsem kdysi viděla kousek jednoho dílu a nijak mne nenadchnul.  Logan si ovšem získal mou pozornost už trailerem…

číst dál »

Co je to vlastně ta supervize?


Když někomu řeknu, že pracuji jako supervizor v pomáhajících profesích, většinou je reakcí mírný zmatek v očích a k tomu uznalé pokývání hlavou. Zmatek – protože většina lidí netuší, co tato práce vlastně obnáší, a uznalé kývání – protože „supervize“ zní „super“ důležitě. Další možnou reakcí je „co je tohle zase za výmysl“, „to je zase nějaké nařízení EU?“ případně „to jsem nikdy nepotřeboval…

číst dál »

9 malých radostí


Na velké radosti dojde jen jednou za čas. Ale malou radost můžeme mít každý den. Někdy si malou radost udělám sama, jindy ji potkám po cestě nebo mi ji poskytne někdo kolem mne. Všímejme si malých radostí – zlepšuje to náladu 🙂 Tohle je mých 9 malých radostí za uplynulých devět dní. Radost první: čtení v parku na lavičce. Radost druhá:…

číst dál »

Procházka po Litoměřicích a okolí


Do Litoměřic dostal v 50. letech můj děda tzv. umístěnku. Pracoval v tamní nemocnici několik let a jezdil na volné dny do Prahy k rodině – za svou ženou, mou babičkou, a postupně dvěma dětmi. Bydlení pro všechny v Litoměřicích nebylo k nalezení. Nakonec se podařilo, že dědeček získal místo v Praze a rodina byla zase pohromadě. Litoměřice byly ale vždy místem jeho prvních lékařských zkušeností. My se do…

číst dál »